expo tourinfo telefony
577 22 22 34
mobil 602 530 266
expo tourMEXIKO CITYTEOTIHUACANCHICHEN ITZATULUMX-CARET XEL-HA
 
Mexiko Home Rady Historie Zajímavosti Reálie Mapa Počasí

Historie Mexika

Základní historii Mexika lze rozdělit na 4 základních období

1.předkolumbovské období rozvoje indiánských kultur
2.dobývání Mexika Španěly a koloniální období
3.období boje za nezávislost a historie samostatného Mexika
4.novodobé dějiny .

1.PŘEDKOLUMBOVSKÉ OBDOBÍ Mexika

Toto historické údobí se vyznačuje rozvojem různých indiánských kultur a indiánských správních celků. Dělí se dále na předklasické období(1500 - 250 př.n.l.), klasické období (250 - 900 l.n.l) a postklasické období (900 - 1500 n.l.) Nejstarším indiánským kmenem, o němž se dochovaly historické památky a o němž se předpokládá, že položil základy rozvoje všech dalších indiánských kultur byli Olmékové. Slovo Olmékové však pochází z pozdějšího období z jazyka Aztéků a znamená obyvatel země kaučuku. Objevená centra Olmeků jsou La Venta, Tres Zapotes a předpokládá se také, že založili i Monte Albán. Olmékové se začali formovat od roku 1500 př.n.l. v okolí Mexického zálivu a pocházeli pravděpodobně z Tabasca a okolí Veracruz. Zasloužili se o rozvoj jaguářího kultu. Jaguáří muž byl především zosobněním deště a vody - důležitým zdrojem pro zemědělství. Olmekové byli zručnými sochaři a také dle jejich vzoru, tj. podél ulice vedoucí od severu k jihu, byli zakládány také pozdější indiánská města. Konec Olmecké kultury se předpokládá asi okolo r. 500 př.n.l. Další indiánskou kulturou byli obyvatelé Teotihuacanu, města s největšími Mexickými pyramidami cca 50 km severně od Mexico City v centrální části Mexica, jehož největší rozvoj se předpokládá od 200 př.n.l - 700 n.l., po té byl Teotihuacan vypleněn a zcela opuštěn okolo 1000 n.l. Předpokládá se že měl až 200 000 obyvatel ( 300 - 500 .n.l.) a byl největším městem planety. Na troskách této civilizace vznikla kultura Toltéků s centrem v nedaleko vzdáleném městě Tula. Jedna jejich část se okolo roku 1000 n.l. přesídlila na jih a dobyla severní oblasti Mayů a vytvořila Toltecko-mayskou dynastii s centrem v Chichen- Itzá na Yucatánu.Toltekové byli bojovný národ a hlavním uctívaným bohem převzatým od kultury Teotihuacanu byl opeřený had Quetzalcoatl, jehož plastiky nalezneme jak v Teotihuacanu, tak i na maysko-tolteckých stavbách v Yucatánu. Neopominutelným národem v historii Mexica byli Mayové. Národ s nejrozvinutějším písmem, jehož zápisky však byly Španěly zničeny a dochovali se pouze 3 kodexy ( v Drážďanech, Paříži a Madridu). Původní centrum Mayú bylo v Guatemale a Chiapasu a po té se jejich panství rozšířilo až do Yucatánu. Měli nejrozvinutější zemědělství, astronomii a matematiku. Období největšího rozvoje se datuje cca 200 - 900 n.l. Kolem roku 1000 byla severní část obsazena Tolteky v čele údajně s bájným králem Kukulkánem -Quetzalcoatlem ( voustým mužem světlé pleti) a vznikla Toltecko - mayská říše s centrem v Chichen - Itza. V období objevení Mexika Španěly však nejmocnějším kmenem byli Aztékové. Centrum jejich říše bylo v oblasti nynějšího hlavního města Mexica City a nazývalo se Tenochtitlán. Bylo vybudováno na ostrově ve velkém jezeře, které bylo postupně Španěly zasypáno. Aztékové přišli do oblasti ze severu v 12. až 13 stol n.l. Aztékové byli bojovný národ, který do příchodu Španělů ovládal střední Mexico od Karibiku až k Tichému oceánu. V Mexiku jsou také další národy, které v různých údobích hrály větší či menší historickou roli : Zapotékové, Mixtékové, Totonakové, Chichimékové, Taraskové na něž naleznete na různých místech historické památky.

2.DOBYTÍ MEXIKA ŠPANĚLY A KOLONIÁLNÍ ÚDOBÍ

ústřední postavou celé conquisty země je španělský šlechtic a dobrodruh Hernan Cortes (1485 - 1547), který ve vidině zisku připlul z Kuby s 10 loděmi, 500 muži,14 děly a 12 koni na pobřeží poblíž Veracruz. Jakmile se vládce Aztéků Montezuma dozvěděl o jeho příjezdu, tak pod vlivem staré indiánské pověsti o tom, že král a bůh Quetzalcoatl (v Mayském jazyku Kukulcán) vousatý muž světlé pleti se vrátí, aby se opět ujal vlády nad zemí, poslal vyslance s bohatými dary.Cortesovi muži spokojeni s dary se chystali vše naložit a odplout.Cortes však nechal 9 lodí zapálit, aby je přiměl k dalšímu tažení. Dlůležitou roli sehrála také Cortésova indiánská milenka a tlumočnice - dcera indiánského náčelníka - krásná Malinche, která Cortése informovala o pověsti, která ho předchází, o bohatství Aztéků a jejich nepřátelích, které by mohl využít jako spojence. Po dlouhém pochodu a dobytí několika měst Cortes dorazil do hlavního města Tenochtitlanu na podzim r. 1519. Moctezuma měl v té chvíli k dispozici 60 000 indiánských bojovníků. Přijal však Cortese se všemi poctami a ubytoval ho v jednom z paláců. Cortez ihned zajal Moctezumu jako rukojmí.R. 1520 připlula z Kuby flotila 20 lodí, aby dle příkazu Španělského místodržícího přivedla Cortese k rozumu, protože Cortes jednal bez jejího povolení na vlastní pěst. Cortes se vydal se svými vojáky vedoucímu výpravy Narváezovi naproti a v bitvě ho porazil.Valná část poraženého vojska se po té přidala ke Cortésovi(700 vojáků, 100 jezdců s 20 děly). V jeho nepřítomnosti ale došlo v Tenochtitlánu ke konfliktu a k povstání Aztéků vedených bratrem Aztéckého krále, které Cortes nepotlačil ani s novými posilami a musel uprchnout z města během tzv " noche triste"(smutné noci). To přišel o 2/3 vojska a zbylo mu tak zase jen asi 450 mužů.V té době však náhodou přistála u břehů flotila 4 lodí se španělským vojskem, které Cortés úmyslně neinformoval o porážce a přemluvil je k dobytí Aztécké říše vedené novým vládcem jména Cuauhtémoc. Po dlouhých bojích, kdy Cortés nechal nasypat v jezeře náspy pro jezdce, postavil brigantiny a vyhladověl město, vnikli Španělé r. 1527 do města a podrobili ho. Španělé po dobytí jednotlivých území začali ničit staré chrámy a na jejich místě ze stavebního materiálu postavili kostely, vládní budovy nebo paláce.Vojáci byli následování církví a to především řády františkánů, dominikánů a jezuitů. Ke katolizaci Mexika přispěla velmi legenda o zjevení pany Marie Guadelupské, která byla tmavé pleti a zjevila se pokřtěnému indiánu r. 1531. Panna Marie Guadellupská se po té stala patronkou Mexica a celé střední Ameriky. Španělé využívaly indiány především jako pracovní síly na plantážích. Cortéz se v r. 1528 vrátil do Španělska a ač byl přijat u dvora s poctami, nebyl potvrzen ve funkci guvernéra.To se však dozvěděl až po příjezdu do Mexika a po opětovné cestě do Španělska žádat své nároky na Španělském dvoře.Cortés nakonec zemřel r. 1547. Dobývání jiných oblastí Mexika je spojeno s dalšími jmény. Podrobení Yucatánu je spjato se jménem Francisco de Montejo a při obsazování západního pobřeží se proslavil Nuňo de Guzmán. Španělé rozdělili zemi na provincie a v každé vesnici určili soudce a kněžího. Při obsazování území používala vláda ve Španělsku systém, kdy soukromé osoby byly oprávněny zabrat území jménem koruny, které odváděly pětinu dosaženého zisku. Conquistadoři obdrželi dobyté území jako léno s indiány, a to dále spravovali dle Španělských zákonů.Celý tento postup se dotkl nejvíce počtu indiánů, kdy se předpokládá, že před příplutím Španělů do Mexica žilo v zemi přibližně 26 miliónů indiánů, zatímco jejich počet kolem roku 1570 byl asi jen 3 miliony.Celé koloniální období až do oficiálního počátku zahájení boje o nezávislost je však protknuto boji s různými indiánskými kmeny. Španělské Mexiko však také rozšiřovalo své území o nyněší Texas a Kalifornii.

3.OBDOBÍ BOJE ZA NEZÁVISLOST A HISTORIE SAMOSTATNÉHO MEXIKA

Většinu obyvatelstva v 18 století tvořili míšenci Španělů a indiánů - kreolové, kteří získávali postupně ekonomicko mocenské pozice a tak jako i v jiných státech Jižní a střední Ameriky začalo jejich národní sebeuvědomování, které bylo zapříčiněno především jejich nespokojeností s dosaženými pozicemi v koloniální hierarchii. Tato nespokojenost šla ruku v ruce se zájmem usazených Španělů neodvádět daně ze zisků do Španělska a být přitom pod vládou dosazených královských úředníků, prosazující různá omezující politická, ale především ekonomická opatření bránící volnému kontaktu kolonie s ostatním světem. Odhodlání k rozhodujícímu střetu také podpořily údálosti ve Spojených Státech, které vyhlásila nezávislost a také revoluce ve Francii proti království podpořila myšlenku odporu proti koruně. Počátek ozbrojeného boje se datuje do r. 1810, kdy 16.září kněz Miguel Hidalgo y Costilla v rámci projevu v Dolores vyzval k boji proti Španělům a vyrazil s 600 ozbrojenci. Brzy však nashromáždil armádu 20.000 ozbrojených revolucionářů vyzbrojených povětšinou mačetami. Současně však vypukly povstání i na jiných místech Mexika. Hidalgo byl však zajat a popraven. Boj za nezávislost byl zahájen, avšak výrazný boj probíhal mezi povstaleckými skupinami republikánů a royalistů, kteří viděli budoucnost Mexika v monarchii. Boj dokonán r. 1821, kdy Španělé podepsali s vůdcem royalistické armády plukovníkem Agustinem de Iturbinem "smlouvu z Cordoby" zaručující nezávislost Mexika, jednotné náboženství a rovnoprávností všech obyvatel. Iturbine se stal prvním nezávislým guvernérem Mexika a později se nechal korunovat za císaře Agustina I.Odstoupil však po povstáních dalších mocenských skupin a obyvatelstva v r. 1823.V r. 1924 byla vyhlášena Mexická republika na základech federace jednotlivých států.Vr. 1825 padla poslední Španělská posádka ve Veracruzu. R. 1845 vyhlásili Američané v Texasu nezávislost a následovala válka se Spojenými státy, kdy americká vojska vstoupili do hlavního města Mexika. Posledními obránci byli mladí kadeti a dobrovolníci, kteří padli r.1847 při obraně pevnosti Chapultepec. Po prohrané válce Mexiko přišlo o Texas, Arizonu, Kalifornii a Nové Mexiko oproti odstupnému 15 mil dolarů. Po odchodu Američanů v r. 1848 však mnoho zbraní zůstalo v rukou indiánů, kteří nebyli spokojeni se svým postavením ve společnosti a to především na jihu země v Yucatánu. Tam také zahájili ozbrojené povstání.Tento odboj dal vzniknout významné osobnosti dějin - Benito Juarézovi, zapotékovi a guvernéruvi státu Oaxaca, který byl zvolen r. 1858 prezidentem. Jeho odpůrci však za pomoci Evropských mocností - Francie, Velké Británie a Španělska dosadili na trůn císaře Maxmiliána. Juaréz byl naopak podporován Spojenými Státy a r 1867 císaře Maxmiliána vojenska porazil. Maxmilián byl po uvěznění popraven s dalšími představiteli císařství. Po porážce zastánců císařství byl Benito Juaréz zvolen prezidentem země s nedokončenou pozemkovou reformou a ambicemi dalších revolučních vůdců. V r. 1877 se dostal pučem k moci Porfirio Díaz, který udržel svou diktaturu až do jeho útěku r. 1911. Po té následovalo revoluční období za účasti ozbrojených skupin kolem známých postav jako Pancho Villa a Zapata z něhož vítězně vyšel Alvaro Obregón.

Last Minute
AMERIKAASIE blízkáASIE dálnáOCEÁNIEOSTROVYAFRIKA
BrazilieDubai BaliAustralieMaledivyBotswana
KubaČínaFilipínyTahitiMauriciusKeňa
MexikoIndieMalaysieN. ZelandSeychelyJihoafrická Republika
VenezuelaOmánKambodžaReunionMaroko
PeruSrílankaSingapurEVROPANamibie
KostarikaThajskoRuskoTanzanie
USAVietnamZimbabwe
Kanada
www.expotour.cz   
služby v Singapuru Vám zajistí   
expo tour    
T.Bati 3672, ZLÍN  
tel.: 577 22 22 34 , tel.fax.: 577 10 31 04  
mobil 602 530 266, expotour@expotour.cz  

Singapur