Menu Zavřeno

Rady a informace Mexiko

A – Základní informace Mexika

 

Název státu: Spojené státy mexické
Estados Unidos Mexicanos

Rozloha: 1 972 447 km2, Počet obyvatel: 97,4 mil. (2001), hlavní město: Mexiko (25 mil. obyv. – s příměstskými čtvrtěmi)
Státní zřízení: federativní republika Správní uspořádání: 31 států (guvernér, vláda, parlament), 1 Federální distrikt v čele s předsedou vlády hlavního města (na území Federálního distriktu leží podstatná část hlavního města)

Názvy jednotlivých států Mexika

Aguascalientes, Baja California, Baja California Sur, Campeche, Coahuila, Colima, Durango, Estado de México, Guanajuato, Guerrero, Hidalgo, Chiapas, Chihuahua, Jalisco, Michoacán, Morelos, Nayarit, Nuevo León, Oaxaca, Puebla, Querétaro, Quintana Roo, San Luis Potosí, Sinaloa, Sonora, Tabasco, Tamaulipas, Tlaxcala, Veracruz, Yucatan, Zacatecas

Státní svátek: 16. září – začátek boje za nezávislost
Vznik státu: 6. listopadu 1813 – vyhlášení nezávislosti
Úřední jazyk: španělština
Ostatní používané jazyky: angličtina, náhuatl, tzotzil, a ú, mayské dialekty

Národnostní složení: míšenci 59 %, Indiáni 17 %, evropského původu 23 %, ostatní 1 %
Časové pásmo: -7 hodin (resp. -8 hodin /letní čas/) rozdíl od Prahy
Peněžní jednotka: nové mexické peso (MXN) = 100 centavos Směnný kurs: 1 USD = cca 9,10 MXN (prosinec 2001)
Výkonný systém:v čele vlády je prezident
Legislativní systém:dvoukomorový parlament – Poslanecká sněmovna (500 poslanců) a Senát (128 senátorů)

Hlavní politické strany Mexika

Strana národní akce (PAN)
Institucionální revoluční strana (PRI)
Demokratická revoluční strana (PRD)
Strana zelených (PVEM)
Strana práce (PT)

Hlava státu a předseda vlády:Vicente Fox Quesada (od 1.12.2000)
Hustota osídlení:50,7 obyvatel / km2
Městské osídlení:71,3 %

Velká Mexická města

Guadalajara cca 5 mil. obyvatel
Monterrey cca 3 mil. obyvatel
Puebla cca 2 mil. obyvatel
León cca 2 mil. obyvatel
Toluca cca 2 mil. obyvatel
Ciudad Juárez cca 1 mil. obyvatel
Tijuana cca 1 mil. obyvatel
Cuernavaca cca 1 mil. obyvatel
Torreón cca 1 mil. obyvatel
Culiacán cca 1 mil. obyvatel

Negramotnost:
10 % analfabetismus (1997)

Náboženství:
katolíci 89 %, protestanti 6 %

 

B – Mexiko rady

Peníze a přílet do Mexika

Mexiko je vzhledem k blízkosti USA relativně drahá destinace, kde ceny služeb pro turisty, strava a cena suvenýrů je podstatně vyšší než např. v Asii. V Mexiku je nutné, tak jako v jiných exotických destinacích, mít trpělivost. Na letištích pokud chcete mít jistotu, je lépe si vzít taxi, které mají kancelář již na letišti.Tam Vám vydají po zaplacení poukázku na cestu, kterou se prokážete taxikáři před letištěm. Nejlepší kurz výměny USD, je zde jednoznačně na letišti1 USD cca 9-10 pesos.V hotelích a na turisticky exponovaných místech Vám směnárny dají kurz až o 10% horší a většinou zde nenaleznete pobočky bank. Na letištích po opuštění celní zóny najdete zábrany, přes které již nemůžete s vozíky a najdete zde pouze vozíky s obsluhou za úhradu. Před přistáním je nutné vyplnit příletovou kartu a celní prohlášení, které jsme schopni Vám poskytnou.

Hotely v Mexiku

jsou vcelku dobré úrovně – nicméně luxus očekávejte většinou až u 5* hvězdičkové úrovně – to se týká především Cancůnu. V Mexiko City jsou však velmi kvalitní i některé 4* hotely. Ke službám zde není automaticky připočítáváno spropitné, ale prakticky se předpokládá cca 10%. Mimo hotely 3-5* úrovně a v restauracích postačí i menší. Při nákupech na tržištích se smlouvá, ale opět cenu neusmlouváte příliš nízko, většinou max. o 30 %. Nejlevnější suvenýry najdete na tržišti v Chichen Itzá na Yucatánu a to vyřezávané ze dřeva, které jsou hodnotnější než sádrové napodobeniny různých bohů a jsou značně levnější. Pěkné suvenýry jsou rovněž vybrušované ze sopečného skla – obsidiánu v Teotihuacanu. Většinou ale stejné suvenýry naleznete na všech místech. Za filmování kamerou se na většině míst platí příplatek 30 pesos, za fotoaparát se neplatí, ale malby se většinou nemůžou fotit s bleskem.

Mexiko – doprava

k dopravě lze využít taxiků nebo mikrobusů.V Cancunu fungují okružní autobusy, které s frekvencí cca 5 – 10 min objíždí trasu hotelová zóna a centrum Cancunu. Doprava především v Mexico City je velmi rušná a je na místě být velmi opatrný.

Zajímavosti Mexika

v Cancůnu je nejhezčí výlet na Tulum, spojený s návštěvou parku Xel-ha. Pro milovníky památek je lepší ale Chichen Itzá. Další ruiny – Uxmal jsou dosti vzdálené a proto se tam pořádají výlety s přenocováním. Je možné navštívit také větší park X-caret, ale zde není tak pěkné šnorchlování v přírodních zálivech jako v Xel-ha. V Mexiko City určitě po povinné prohlídce města, je uchvacující návštěva Teotihuacán s jeho jedinečnými pyramidami.

Strava v Mexiku

V restauracích je relativně draho a to jak v Mexico City tak v i Cancůnu. ( jídlo počítejte cca 12 – 15 USD bez nápojů), když k tomu připočítáte nápoje (především alkoholické), je vhodné v hotelích na pobřeží využít služeb all inclusive. Ceny hotelů all inclusive odpovídají většinou ceně hotelů o třídu výše se snídaní. Nejpěknější pláž v Cancůnu je dále od centra, kde naleznete jen obchody a stánky, které jsou ale také v „hotelové zóně „. Blíže centra Cancůnu cca asi od 5 km není moře již tak čisté. Do centra se dostanete dobře fungující kyvadlovou dopravou s nápisem „Centro“ nebo“ zona hoteleira“ za 5 peso.

C – Historie Mexika

Základní historii Mexika lze rozdělit na 4 základních období

1.předkolumbovské období rozvoje indiánských kultur
2.dobývání Mexika Španěly a koloniální období
3.období boje za nezávislost a historie samostatného Mexika
4.novodobé dějiny .

1.PŘEDKOLUMBOVSKÉ OBDOBÍ Mexika

Toto historické údobí se vyznačuje rozvojem různých indiánských kultur a indiánských správních celků. Dělí se dále na předklasické období(1500 – 250 př.n.l.), klasické období (250 – 900 l.n.l) a postklasické období (900 – 1500 n.l.) Nejstarším indiánským kmenem, o němž se dochovaly historické památky a o němž se předpokládá, že položil základy rozvoje všech dalších indiánských kultur byli Olmékové. Slovo Olmékové však pochází z pozdějšího období z jazyka Aztéků a znamená obyvatel země kaučuku. Objevená centra Olmeků jsou La Venta, Tres Zapotes a předpokládá se také, že založili i Monte Albán. Olmékové se začali formovat od roku 1500 př.n.l. v okolí Mexického zálivu a pocházeli pravděpodobně z Tabasca a okolí Veracruz. Zasloužili se o rozvoj jaguářího kultu. Jaguáří muž byl především zosobněním deště a vody – důležitým zdrojem pro zemědělství. Olmekové byli zručnými sochaři a také dle jejich vzoru, tj. podél ulice vedoucí od severu k jihu, byli zakládány také pozdější indiánská města. Konec Olmecké kultury se předpokládá asi okolo r. 500 př.n.l. Další indiánskou kulturou byli obyvatelé Teotihuacanu, města s největšími Mexickými pyramidami cca 50 km severně od Mexico City v centrální části Mexica, jehož největší rozvoj se předpokládá od 200 př.n.l – 700 n.l., po té byl Teotihuacan vypleněn a zcela opuštěn okolo 1000 n.l. Předpokládá se že měl až 200 000 obyvatel ( 300 – 500 .n.l.) a byl největším městem planety. Na troskách této civilizace vznikla kultura Toltéků s centrem v nedaleko vzdáleném městě Tula. Jedna jejich část se okolo roku 1000 n.l. přesídlila na jih a dobyla severní oblasti Mayů a vytvořila Toltecko-mayskou dynastii s centrem v Chichen- Itzá na Yucatánu.Toltekové byli bojovný národ a hlavním uctívaným bohem převzatým od kultury Teotihuacanu byl opeřený had Quetzalcoatl, jehož plastiky nalezneme jak v Teotihuacanu, tak i na maysko-tolteckých stavbách v Yucatánu. Neopominutelným národem v historii Mexica byli Mayové. Národ s nejrozvinutějším písmem, jehož zápisky však byly Španěly zničeny a dochovali se pouze 3 kodexy ( v Drážďanech, Paříži a Madridu). Původní centrum Mayú bylo v Guatemale a Chiapasu a po té se jejich panství rozšířilo až do Yucatánu. Měli nejrozvinutější zemědělství, astronomii a matematiku. Období největšího rozvoje se datuje cca 200 – 900 n.l. Kolem roku 1000 byla severní část obsazena Tolteky v čele údajně s bájným králem Kukulkánem -Quetzalcoatlem ( voustým mužem světlé pleti) a vznikla Toltecko – mayská říše s centrem v Chichen – Itza. V období objevení Mexika Španěly však nejmocnějším kmenem byli Aztékové. Centrum jejich říše bylo v oblasti nynějšího hlavního města Mexica City a nazývalo se Tenochtitlán. Bylo vybudováno na ostrově ve velkém jezeře, které bylo postupně Španěly zasypáno. Aztékové přišli do oblasti ze severu v 12. až 13 stol n.l. Aztékové byli bojovný národ, který do příchodu Španělů ovládal střední Mexico od Karibiku až k Tichému oceánu. V Mexiku jsou také další národy, které v různých údobích hrály větší či menší historickou roli : Zapotékové, Mixtékové, Totonakové, Chichimékové, Taraskové na něž naleznete na různých místech historické památky.

2.DOBYTÍ MEXIKA ŠPANĚLY A KOLONIÁLNÍ ÚDOBÍ

ústřední postavou celé conquisty země je španělský šlechtic a dobrodruh Hernan Cortes (1485 – 1547), který ve vidině zisku připlul z Kuby s 10 loděmi, 500 muži,14 děly a 12 koni na pobřeží poblíž Veracruz. Jakmile se vládce Aztéků Montezuma dozvěděl o jeho příjezdu, tak pod vlivem staré indiánské pověsti o tom, že král a bůh Quetzalcoatl (v Mayském jazyku Kukulcán) vousatý muž světlé pleti se vrátí, aby se opět ujal vlády nad zemí, poslal vyslance s bohatými dary.Cortesovi muži spokojeni s dary se chystali vše naložit a odplout.Cortes však nechal 9 lodí zapálit, aby je přiměl k dalšímu tažení. Dlůležitou roli sehrála také Cortésova indiánská milenka a tlumočnice – dcera indiánského náčelníka – krásná Malinche, která Cortése informovala o pověsti, která ho předchází, o bohatství Aztéků a jejich nepřátelích, které by mohl využít jako spojence. Po dlouhém pochodu a dobytí několika měst Cortes dorazil do hlavního města Tenochtitlanu na podzim r. 1519. Moctezuma měl v té chvíli k dispozici 60 000 indiánských bojovníků. Přijal však Cortese se všemi poctami a ubytoval ho v jednom z paláců. Cortez ihned zajal Moctezumu jako rukojmí.R. 1520 připlula z Kuby flotila 20 lodí, aby dle příkazu Španělského místodržícího přivedla Cortese k rozumu, protože Cortes jednal bez jejího povolení na vlastní pěst. Cortes se vydal se svými vojáky vedoucímu výpravy Narváezovi naproti a v bitvě ho porazil.Valná část poraženého vojska se po té přidala ke Cortésovi(700 vojáků, 100 jezdců s 20 děly). V jeho nepřítomnosti ale došlo v Tenochtitlánu ke konfliktu a k povstání Aztéků vedených bratrem Aztéckého krále, které Cortes nepotlačil ani s novými posilami a musel uprchnout z města během tzv “ noche triste“(smutné noci). To přišel o 2/3 vojska a zbylo mu tak zase jen asi 450 mužů.V té době však náhodou přistála u břehů flotila 4 lodí se španělským vojskem, které Cortés úmyslně neinformoval o porážce a přemluvil je k dobytí Aztécké říše vedené novým vládcem jména Cuauhtémoc. Po dlouhých bojích, kdy Cortés nechal nasypat v jezeře náspy pro jezdce, postavil brigantiny a vyhladověl město, vnikli Španělé r. 1527 do města a podrobili ho. Španělé po dobytí jednotlivých území začali ničit staré chrámy a na jejich místě ze stavebního materiálu postavili kostely, vládní budovy nebo paláce.Vojáci byli následování církví a to především řády františkánů, dominikánů a jezuitů. Ke katolizaci Mexika přispěla velmi legenda o zjevení pany Marie Guadelupské, která byla tmavé pleti a zjevila se pokřtěnému indiánu r. 1531. Panna Marie Guadellupská se po té stala patronkou Mexica a celé střední Ameriky. Španělé využívaly indiány především jako pracovní síly na plantážích. Cortéz se v r. 1528 vrátil do Španělska a ač byl přijat u dvora s poctami, nebyl potvrzen ve funkci guvernéra.To se však dozvěděl až po příjezdu do Mexika a po opětovné cestě do Španělska žádat své nároky na Španělském dvoře.Cortés nakonec zemřel r. 1547. Dobývání jiných oblastí Mexika je spojeno s dalšími jmény. Podrobení Yucatánu je spjato se jménem Francisco de Montejo a při obsazování západního pobřeží se proslavil Nuňo de Guzmán. Španělé rozdělili zemi na provincie a v každé vesnici určili soudce a kněžího. Při obsazování území používala vláda ve Španělsku systém, kdy soukromé osoby byly oprávněny zabrat území jménem koruny, které odváděly pětinu dosaženého zisku. Conquistadoři obdrželi dobyté území jako léno s indiány, a to dále spravovali dle Španělských zákonů.Celý tento postup se dotkl nejvíce počtu indiánů, kdy se předpokládá, že před příplutím Španělů do Mexica žilo v zemi přibližně 26 miliónů indiánů, zatímco jejich počet kolem roku 1570 byl asi jen 3 miliony.Celé koloniální období až do oficiálního počátku zahájení boje o nezávislost je však protknuto boji s různými indiánskými kmeny. Španělské Mexiko však také rozšiřovalo své území o nyněší Texas a Kalifornii.

3.OBDOBÍ BOJE ZA NEZÁVISLOST A HISTORIE SAMOSTATNÉHO MEXIKA

Většinu obyvatelstva v 18 století tvořili míšenci Španělů a indiánů – kreolové, kteří získávali postupně ekonomicko mocenské pozice a tak jako i v jiných státech Jižní a střední Ameriky začalo jejich národní sebeuvědomování, které bylo zapříčiněno především jejich nespokojeností s dosaženými pozicemi v koloniální hierarchii. Tato nespokojenost šla ruku v ruce se zájmem usazených Španělů neodvádět daně ze zisků do Španělska a být přitom pod vládou dosazených královských úředníků, prosazující různá omezující politická, ale především ekonomická opatření bránící volnému kontaktu kolonie s ostatním světem. Odhodlání k rozhodujícímu střetu také podpořily údálosti ve Spojených Státech, které vyhlásila nezávislost a také revoluce ve Francii proti království podpořila myšlenku odporu proti koruně. Počátek ozbrojeného boje se datuje do r. 1810, kdy 16.září kněz Miguel Hidalgo y Costilla v rámci projevu v Dolores vyzval k boji proti Španělům a vyrazil s 600 ozbrojenci. Brzy však nashromáždil armádu 20.000 ozbrojených revolucionářů vyzbrojených povětšinou mačetami. Současně však vypukly povstání i na jiných místech Mexika. Hidalgo byl však zajat a popraven. Boj za nezávislost byl zahájen, avšak výrazný boj probíhal mezi povstaleckými skupinami republikánů a royalistů, kteří viděli budoucnost Mexika v monarchii. Boj dokonán r. 1821, kdy Španělé podepsali s vůdcem royalistické armády plukovníkem Agustinem de Iturbinem „smlouvu z Cordoby“ zaručující nezávislost Mexika, jednotné náboženství a rovnoprávností všech obyvatel. Iturbine se stal prvním nezávislým guvernérem Mexika a později se nechal korunovat za císaře Agustina I.Odstoupil však po povstáních dalších mocenských skupin a obyvatelstva v r. 1823.V r. 1924 byla vyhlášena Mexická republika na základech federace jednotlivých států.Vr. 1825 padla poslední Španělská posádka ve Veracruzu. R. 1845 vyhlásili Američané v Texasu nezávislost a následovala válka se Spojenými státy, kdy americká vojska vstoupili do hlavního města Mexika. Posledními obránci byli mladí kadeti a dobrovolníci, kteří padli r.1847 při obraně pevnosti Chapultepec. Po prohrané válce Mexiko přišlo o Texas, Arizonu, Kalifornii a Nové Mexiko oproti odstupnému 15 mil dolarů. Po odchodu Američanů v r. 1848 však mnoho zbraní zůstalo v rukou indiánů, kteří nebyli spokojeni se svým postavením ve společnosti a to především na jihu země v Yucatánu. Tam také zahájili ozbrojené povstání.Tento odboj dal vzniknout významné osobnosti dějin – Benito Juarézovi, zapotékovi a guvernéruvi státu Oaxaca, který byl zvolen r. 1858 prezidentem. Jeho odpůrci však za pomoci Evropských mocností – Francie, Velké Británie a Španělska dosadili na trůn císaře Maxmiliána. Juaréz byl naopak podporován Spojenými Státy a r 1867 císaře Maxmiliána vojenska porazil. Maxmilián byl po uvěznění popraven s dalšími představiteli císařství. Po porážce zastánců císařství byl Benito Juaréz zvolen prezidentem země s nedokončenou pozemkovou reformou a ambicemi dalších revolučních vůdců. V r. 1877 se dostal pučem k moci Porfirio Díaz, který udržel svou diktaturu až do jeho útěku r. 1911. Po té následovalo revoluční období za účasti ozbrojených skupin kolem známých postav jako Pancho Villa a Zapata z něhož vítězně vyšel Alvaro Obregón.

Informace a rady Mexiko